Amphitryon radians (Barrande, 1846), velikost - 40 mm (sag), Levín - králodvorské souvrství (st. králodvor)

Řád: Asaphida Fortey & Chatterton, 1988 †, podřád: Asaphina Fortey et Chatterton, 1988 †, nadčeleď: Remopleuridoidea†, čeleď: Remopleurididae Hawle & Corda, 1847 †, rod: Amphytrion Hawle & Corda, 1847 †, druh: Amphitryon radians (Barrande, 1846) †.

 

    Trilobit Amphytrion radians (Barrande, 1846), byl dříve označován archaickým názvem Caphyra radians (Barrande, 1847). Byl to velmi zajímavě utvářený remopleuridní trilobit s půlkruhovou hlavou, jehož líce jsou protaženy v dlouhé, ploché, šavlovité hroty. Glabela je velká, okrouhlá, plochá a má vpředu malý čelní výběžek. Nese tři páry výrazných glabelárních rýh. Velké oči holochroálního typu probíhají jako úzký proužek kolem celé glabely až k týlnímu prstenci. Trup (v případě této fosílie rozplaven) je z 11 článků, přičemž osa je širší, než je délka žeber. Žebra, jež jsou opatřena mělkou žeberní rýhou, jsou šikmo skloněna nazad. Pygidium je vklíněno mezi poslední žebra a má výrazný lopatkovitý tvar s vykrajovaným zadním okrajem (viz foto - ta tmavá protažená lopatka, se čtyřmi zuby). Osa pygidia je velmi krátká s dvěma prstenci. Hypostom (spodní čelist trilobita) je čtvercovitý, s rovným zadním okrajem. Tento druh bývá zpravidla nalézán jen v izolovaných glabelách, které mu u sklaníků vysloužily název rak s krejcarovou hlavou.  Celé exempláře jsou podstatně vzácnější. Druh, vyskytující se pouze v příznivých vrstvách králodvorského souvrství, např. na lokalitách v okolí Zdic, Levín, Lejškov, Třebotov, Radotín atp.

 

    Remopleuridní trilobiti pražské pánve (jmenovitě rod Amphitryon Hawle & Corda) již od počátku 19. století upoutávají badatele nápadně vyvinutou lobací glabely, mohutnýma holochroálníma očima, lícemi vybíhajícími v různě široký lem, zakončený plochými lícními trny s výraznými terrace lines, trupem s krátkými pleurami a mohutnou, klenutou axis (= rhachis) a drobným ploutvičkovitým pygidiem. Exoskeleton remopleuridních trilobitů se jako celek výrazně liší od většiny trilobitů: je spíše proudnicového tvaru, s vystupující osní částí exoskeletonu, glabelou, redukovanými pevnými lícemi a očima, které výrazně vyčnívají nad rovinu volných lící a nezřídka směřují vpřed, nebo dokonce i ventrálně. Trupové pleury jsou šavlovitě zahnuté dozadu, tento znak se zvýrazňuje směrem k pygidiu. Pygidium je obvykle ploché a vzhledem ke zbytku těla i relativně drobné. Obdobnou morfologii sdílejí i ellipsotaphridní trilobiti, kteří jsou považováni za specializovanou podčeleď cyclopygidních či remopleuridních trilobitů, případně za nezávislou čeleď v rámci nebo mimo rámec nadčeledi Cyclopygacea. Výše zmíněná morfologie odráží zřejmě adaptaci k aktivnímu plavání. U jednotlivých rodů se však některé znaky výrazně liší a pravděpodobně i odrážejí značné rozdíly ve způsobu života jednotlivých druhů.

Several notes to the functional morphology of remopleurid and ellipsotaphrid trilobites of the Prague Basin - Petr Budil, Oldřich Fatka, Michal Mergl, Pavel Bokr, 2011

 

   40 mm (sag)
 

    Název čeledi Remopleuridoidea pocází z řečtiny a dal by se přeložit jako veslovité kraje (REM - veslař, PLEUR - strana, u trilobitů pohrudnice). Za názvem čeledi tedy stála velmi charakteristická anatomie této skupiny, zvláště výrazné přívěšky v podobě lícních ostnů, mohutných, plovákovitých pleur a pygidií.

 

   30 mm (sag)

 

    Rodový název Amphitryon Hawle & Corda, 1847 † (čti amfitryón) je odvozen odz řecké mytologie. Amfitryón je v řecké mytologii synem krále Alkaia a jeho nástupcem na tírynthském trůnu. Je nevlastním otcem hrdiny Hérakla (Herkula). 

 

   45 mm (sag)

 

   45 mm (sag)

 

   glabela - 7 mm (sag)

 

   pygidium - 12 mm (sag)