Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Calymenina Swinnerton 1915 †, nadčeleď: Calymenoidea Burmeister, 1843 †, čeleď: Bathycheilidae Přibyl, 1953 †, podčeleď: Pharostomatinae Hupé, 1953 †, rod: Prionocheilus Rouault, 1847 †, druh: Prionocheilus vokovicensis (Šnajdr, 1956) †.
Nejstarší zástupce rodu Prionocheilus Rouault, 1847 † v Barrandienu. Z libeňského s. známe druh Prionocheilus derceto Vaněk, 1995 †, z dobrotivského, libeňského, letenského a vinického s. druh Prionocheilus mendax (Vaněk, 1965) †, z vinického a zahořanského s. druh Prionocheilus pulcher (Barrande, 1846) † a z bohdaleckého s. známe druh Prionocheilus borni Vaněk, 1995 †. Druh vokovicensis není až tak vzácný, často se nachází buďto ve fragmentech nebo i v kompletních exemplářích. Z nějakého záhadného důvodu, jsou však téměř všechny nálezy kompletnějších exemplářů nějak poškozené, ostatně i jako v tomto případě. Druhů v tomto rodu je ve světě, včetně ČR poměrně velká řada, Siveter (1973) přidělil 19 druhů k rodu Pharostoma (synonymum pro rod Prionocheilus). O šestnáct let později, Rábano (1989) uvádí 18 druhů klasifikovaných pod rod Prionocheilus. Pro srovnání, Lemke (nepublikovaný) poskytl nejkomplexnější seznam 27 druhů přiřazených k rodu Prionocheilus, takže vcelku masakr.
Vlevo 10 mm (sag) - Teletník, vpravo 13 mm (sag) - Těškov.
Vlevo 9 mm, vpravo 8 mm. Obě pygidia z Oseka.
Starší název rodu - Pharostoma, který je dnes synonymem názvu validního ustavili Hawle & Corda (1847) pro starší Barrandův druh Calymene pulchra Barrande, 1846. Rod Pharostoma, ale nebyl Barrandem (1852) uznán. Tyto žabomyší spory však pánům nebyly vůbec platné. Nakonec byl jako platný název rodu uznán Prionocheilus, který v roce 1847 zpracoval a publikoval Mathurin-Marie Rouault. Rouault (1813 - 1881) byl fracouzský paleontolog, byl také prvním ředitelem Geologického muzea v Rennes.
13 mm (sag) - Osek.
29 mm (sag) - Těškov.
Vědecká synonyma:
Pharostoma pulchrum vokovicense Šnajdr, 1956
