ORDOVIK

Holoubkov (V Ouzkém)

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází cca 1 km severozápadně od středu obce Holoubkov v místě, kde se v minulosti těžila  sedimentární      železná ruda.
- Stratigrafická pozice: Třenické souvrství.
- Petrografická charakteristika: Hrubozrnné droby a slepence.
- Typ odkrytosti: Zbytky starých hald a hluboké z části zavezené jámy.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Ottenbyaspis broeggeri, Hemibarrandia holoubkovensis, Agerina ferrigena, Anacheirurus bohemicus, Parapilekia ferrigena, Parabathycheilus krafti, Eulomina mitratum, Apatokephalus aff. dagmarae, Platypeltoides sp., Holoubkocheilus granulatus, Holubaspis perneri, Holoubkovia klouceki a velké množství brachiopodů s převládajícími Poramborthis grimmi a Acrotreta grandis. Vzácně se vyskytují jablovci a plži. 

Olešná

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na východním okraji obce Olešná, 3 km severozápadně od kláštera Svatá Dobrotivá.
- Stratigrafická pozice: Mílinské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Šedé a rudohnědé silicity s vložkami jemnozrnných rudohnědých drob. 
- Typ odkrytosti: Lom v čelní stěně s množstvím skalních výchozů pokrytých vegetací.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Geragnostus peki, Geragnostus atavus, Holubaspis perneri, Parapilekia olesnaensis, Anacheirurus nanus, Niobina? sp., Niobella cf. innotata, Apatokephalus dagmarae, Harpides grimmi, Ceratopyge mareki, Celdometopus klouceki, Proteuloma kettneri, inartikulátní brachiopodi Leptembolon insons insons,Thysanotos siluricus, Orbithele maior, Conotreta turricula, orthidní brachiopodi  Jivinella incola, Poramborthis klouceki, Ranorthis kvanica, cystoidi a jehlice hub. 

Klabava - Pod Starým hradem

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází ve strmém svahu s hlubokou roklí přetnutou železničním náspem  jižně od Klabavy.
- Stratigrafická pozice: Klabavské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Šedozelené jemnozrnné jílovité břidlice.
- Typ odkrytosti: Množství suťové břidlice.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Euloma (Calymenopsis) bohemicum, Euloma (Calymenopsis) inexspectatum, Symphysurus rouvillei, Aspidaeglina miranda, Asaphellus perneri, Bohemopyge decorata, Klabavia cuspidata, Bohemolichas praecursor, Ilaenopsis primulus,Gimnagnostus ariel, Geragnostus consors, Geragnostus splendens, brachiopodi Rafanoglossa platyglossa, Paldiskites sulcatus aj., zbytky plžů a hlavonožců, konulárie a graptoliti.   

Vosek

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti) 

LOKALITA JE PŘÍSNĚ CHRÁNĚNA!
- Topografická situace: Lokalita zahrnuje část území (pole) mezi Rokycany a Osekem, táhnoucí se zhruba od osady Díly  přes Hůrku  a dále asi    500 m na západ od silnice Rokycany - Osek.
- Stratigrafická pozice: Šárecké souvrství
- Petrografická charakteristika: Křemité konkrece tzv. “rokycanské kuličky”.
- Typ odkrytosti: Na jaře a na podzim po orbě.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Asaphellus desideratus, Bohemopyge discreta, Nerudaspis aliena, Nobiliasaphus pulverigenus, Bathycheilus perplexus, Prionocheilus vokovicensis, Colpocoryphe bohemica, Osekaspis comes, Pateraspis pater, Novakella bergeroni, Pricyclopyge binodosa, Pricyclopyge prisca, Symphysops mitratus mitratus, , Symphysops sulcatus, Ormathops atavus, Trinucleoides reussi, Plasiaspis bohemica, Placoparia (Placoparia) cambriensis, Areiaspis barrandei, Eoharpes primus primus, Ectiilaenus advena, Ectiilaenus katzeri katzeri, Svobodapeltis avus, Bohemolichas incola, Uralichas avus, Kodymaspis puer, Pliomerops senilis, Symphysurus? calvus, Selenopeltis macrophtalma dále brachiopodi, konulárie, gastropodi, hyoliti, ostrakodi aj. 

Rokycany - Rokycanská stráň

- Topografická situace: Přírodní památka Rokycanská stráň se skládá že čtyř celků rozkládajících se na pěti vzájemně oddělených územích: Drahouš, Valcha (2 oddělená území), Husovy sady a Kalvárie. Jako celek se nachází na severním okraji Rokycan a jednotlivé celky se jsou situovány ve svahu nad údolní nivou řeky Klabavy od severovýchodního okraje Rokycany až téměř ke k vodní nádrži Klabava v délce asi 2,7 km. Nejzápadnější část zvaná lokálně Drahouš tvoří úzký pruh směru ZSZ-VJV, který těsně sousedí se severozápadním okrajem tělesa dálnice D5. Směrem k východu následuje asi po 700 m část zvaná Valcha. Ta je rozdělena do dvou dílčích území, protože jí prochází komunikace Rokycany-Litohlavy. Menší, západní území (lokálně zvané Na Krafťáku) se táhne v délce asi 160 m v poměrně plochém terénu nad údolní nivou západně od komunikace. Východní území je protáhlé ve směru SZ-JV a táhne se v délce asi 560 m od zmíněné komunikace až k Litohlavské ulici. Leží prakticky celé ve svahu a na východě se postupně klínovitě zužuje poblíž mostu přes ře u Klabavu. Největším územím jsou centrálně položené Husovy sady. Rozkládají se mezi Litohlavskou a Oseckou ulicí a v téměř západovýchodním směru mají délku 1200 m. Zaujímají svah nad údolní nivou, ve střední části přímo nad řekou a pokračují k severu plošinou, která je reliktem říční terasy až k letišti. Východní, zúžená část pak zahrnuje již jen svah nad koupalištěm a je omezena pozemky se zástavbou. Součástí tohoto území je i opuštěný lom u hřbitova dříve zvaný Hliniště. Nejvýchodnější částí ZCHÚ je Kalvárie. Toto území v sevření ulic Voldušská, K Nemocnici a Skautská má tvar ležatého písmene J. Delší protáhlá část se táhne podél Holoubkovského potoka v délce kolem 300 m. Celá lokalita je přírodní památkou, je tedy chráněna. Hlavní předmět ochrany je “zabezpečení nalezišť zkamenělin klabavského a šáreckého souvrství českého ordoviku a jejich ochrana před neodborně prováděným sběrem“.
- Stratigrafická pozice: klabavské a šárecké souvrství
- Petrografická charakteristika: Břidlice klabavského a šáreckého souvrství. Břidlice náležející klabavskému souvrství mají zelenošedou barvu, v lomu jsou hluboce tropicky zvětralé a jsou šedé až žluthnědé. Břidlice šáreckého souvrství jsou převážně šedé.
- Typ odkrytosti: Přirozené sklaní výchozy ve svahu nad údolní nivou řeky Klabavy. Nejkompletnější vrstevní sled a opěrné profily klabavského souvrství. Referenční profil spodní části klabavského souvrství. Typová lokalita druhů, charakteristické společenstvo.
- Faunistické společenstvo:
klabavské souvrství: fosílie biozón Corymbograptus v-similis, Holograptus tardibrachiatus, Azygograptus ellesi, Tetragraptus reclinatus abbreviatus. Dominují graptoliti (dendroidní graptoliti i graptoloidi - Dictyonema prokopi J.Kraft, P.Kraft et Seidl, 1993, Dendrograptus drahousi J.Kraft, P.Kraft et Seidl, 1993 aj.) a linguliformní ramenonožci. Ostatní skupiny jsou vzácné nebo velmi vzácné. Jedná se např. o konulárie, fylokaridní korýše apod. 
šárecké souvrství: biozóna Corymbograptus retroflexus a lze v nich najít bohaté společenstvo s trilobity - Selenopeltis macrophthalma (Klouček, 1916), Trinucleoides reussi (Barrande, 1872), Symphysops mitrata (Novák, 1883), Pricyclopyge binodosa binodosa (Salter, 1859), Placoparia cambriensis (Prantl et Šnajdr, 1957), Phaseolops krafti (Šnajdr, 1983), Ormathops atavus (Barrande, 1872), Microparia prantli, Ectillaenus katzeri (Barrande, 1856), Colpocoryphe bohemica (Vaněk, 1965), Areia barrandei (Novák in Perner, 1918) atd. rhynchonelliformními ramenonožci, mlži, břichonožci, skořepatci, hlavonožci, graptolity atp.
 

Ejpovice

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Během těžby v rudním dole Klabava byl na severní straně Ejpovic odkryt rozsáhlý profil klabavským až dobrotivským souvrstvím. Dobrotivské souvrství zde vychází v jižní stěně nádrže, kde je tvořeno na bázi především sřídajícími se vrstvami křemenců a břidlic. Ve vyšší části přecházejí sedimenty do slídnatých černých břidlic bez vložek křemenců. V těchto vrstvách se nachází poměrně hojná fauna tvořená především drobnými trilobity, ramenonožci a graptolity. Fauna se vyskytuje v břidicích, konkrece, které zde lze také nalézt jsou jílovité a neobsahují žádnou faunu. Z trilobitů jsou zde nejhojnější zástupci čeledi Cyclopygidae - nejhojnějším taxonem je Cyclopyge bohemica, méně hojní jsou pak Degamela princeps a Pricyclopyge longicephala. Dále se zde vyskytuje Ormathops novaki, Placoparia (P.) zippei aj. Z ramenonožců jsou nejvýznamější Benignites primulus a Paterula circina.
 

Ejpovice - dálniční zářez

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Severně od dálnišního sjezdu na ejpovice je na úpatí Číliny je dálnice vedena v zářezu jehož svahy tvoří břidlice dobrotivského souvrství. Lokalita je v současné době prakticky nepřístupná. V břidlicích se nejhojněji nacházejí ramenonožci Paterula circina a trilobiti rodu Placoparia a Ormathops.
 

Malé Přílepy

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti) 

- Topografická situace: Lokalita zahrnuje část území (pole) podél silnice mezi Malými Přílepy a Chrustenicemi. Lokalita leží tesně vedle silnice z Chrustenic do Malých Přílep, v místech kde ji překřižuje elektrické vedení (zhruba 1 km východně od Malých Přílep).
- Stratigrafická pozice: Dobrotivské souvrství
- Petrografická charakteristika: Křemité konkrece tzv. “rokycanské kuličky”.
- Typ odkrytosti: Na jaře a na podzim po orbě.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Degamella princeps, Microparia klouceki, Microparia lusca, Pricyclopyge longicephala, Ormathops novaki, Eoharpes benignensis, Ectiilaenus benignensis, Uralichas frangipana, Petrbokia longicauda, Placoparia (Placoparia) zippei, Girvanopyge mrazeki, Ormathops oriens dále brachiopodi, konulárie, gastropodi, hyoliti, ostrakodi aj.

Nenačovice

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Lokalita se nachází asi 1 km východně od Malých Přílep, v jižně orientovaném svahu údolí, severně od lokality Na polích (dobrotivské souvr.).
Trilobiti: Dalmanitina proaeva, Stenopareia panderi, mlž Synek ? a ramenonožci . V pravé části odkryvu se vyskytují černé břidlice, které pravděpodobně náležejí nejsvrchnější části vinického souvrství. Na levé straně pak vystupuje několik karbonátových vrstev, které neobsahují žádnou faunu.
 

Sutice

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Severně od Sedlce u Starého Plzence se nachází chráněná lokalita Sutice. Ve svahu nad potokem se vyskytují drobné výchozy dobrotivských břidlic. V celém profilu se nachází ramenonožec Paterula circina a konularie. Ve spodní části lze nalézt hojné ostrakody a trilobity rodu Ormathops. Ve vyšší části svahu kde jsou břidlice více písčité se vyskytují například trilobiti Placoparia borni a Prionocheilus mendax. Fosilie na této lokalitě však celkově nejsou příliš hojné.

 

Čilina u Rokycan

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
- Topografická situace: Lokalita se nachází na severním svahu Čiliny pod vrcholem jihozápadně od bývalé hájovny. 
- Stratigrafická pozice: Libeňské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Světlé slepencovité křemence až pískovce.
- Typ odkrytosti: Bývalý lom.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Colpocoryphe grandis grandis, Dalmanitina (Dalmanitina) cilinensis, Kloucekia trixi, Zeliszkella (Mytocephala) inflata, Ectiilaenus? holubi, Deanaspis parviporus, dále brachiopodi, konulárie, gastropodi, hlavonožci aj.

Mýtský vrch u Mýta

(Osobně s danou lokalitou máme zkušenost tu, že při zachování fosilií v křemencích se na této lokalitě toho moc nají nedá. Fauna je zachována ve fragmentech a je drobná. Nám se podařila najít pouze hlavička trilobita Placoparia petri - necelá)
Lokalita se nalézá v západním cípu návrší na Mýtském vrchu, asi 100m od severního okraje lesa.
 
- Stratigrafická pozice: libeňské souvrství.
- Petrografická charakteristika:  jemnozrné řevnické křemence, světlešedé barvy s břidličnými vložkami.
- Typ odkrytosti: umělá výkopy, malé lůmky.
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti Placoparia (Coplacoparia) petri, Prionocheilus aff. mendax, Stenopareia sp., Dalmanitina cilinensis, brachiopod Drabovia sp..
 

Rumpál

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Lokalita se nachází cca 2 km SZ od Těškova.Ve starém limu jsou odkryty vrstvy křemenců. V suti se vyskytuje poměrně hojná fauna. Nejhojnější jsou úlomky trilobita Dalmanitina cilinensis, vyskytují se však převážně fragmenty žeber, cephalonů a pygidií. Z dalších druhů se hojněji vyskytuje Stenopareia panderi a Deanaspis linol. Z ramenonožců lze nalézt například Drabovia index.
 

Praha - Letná

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
LOKALITA JE PŘÍSNĚ CHRÁNĚNA!
- Topografická situace: Lokalita se nachází ve svahu pod Hanavským pavilónem v Letenských sadech. 
- Stratigrafická pozice: Střední polohy letenského souvrství.
- Petrografická charakteristika: Černé karbonátové konkrece, šedočerné jílovité břidlice a světlešedé deskovitě rozpadavé droby.
- Typ odkrytosti: Přirozený skalní odkryv s množstvím sutě.
Faunistické společenstvo: 

trilobiti Dalmanitina (Dalmanitina) socialis, Deanaspis goldfussi, Eccoptochile (E.) clavigera, Selenopeltis buchi buchi, dále brachiopodi , vzácné hvězdice a ichnofosilie.

Trubín u Berouna

(Tato lokalita je v současnosti de fakto zaniklá)

- Topografická situace: Lokalita se nachází v zářezu polní cesty vedoucí severozápadním směrem od Trubína do Králova  Dvora (Jedná se            odkryv ve svahu u cesty naproti skladu sena zemědělského družstva v Trubíně. Je zde odkryto vinické souvrství, které je tvořeno jílovitými          břidlicemi. Zkameněliny jsou zde celkem hojné avšak rozlámané - je tedy těžké najít například celého trilobita).
- Stratigrafická pozice: Vinické souvrství.
- Petrografická charakteristika: Světlehnědé rozpadavé slídnaté prachovce.
- Typ odkrytosti: Přirozené výchozy a umělý odkryv.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Dalmanitina (Dalmanitina) elfrida, Deanaspis senftenbergi,  Cyclopyge rediviva, Heterocyclopyge pachycephala, Eudolatites (Eudolatites) sumptuosus, Zeliszkella ( Zeliszkella) deshayesi, Dionide formosa, Ellipsotaphrus infaustus, Selenopeltis beyrichi a dále brachiopodi.

Trubská rokle

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Při ústí Trubské rokle se na březích potoka nachází několik odkryvů v letenském souvrství. V profilu jsou odkryty především polohy bílých až hnědých křemenců. Fauna je zde značně úlomkovitá, nejčastěji se zde nacházejí cephalony typického trilobita Dalmanitina socialis, mnohem vzácnější je pak výskyt druhu Cekovia transfuga a Stenopareia panderi. Další, velmi malý odkryv se nachází u kraje cesty vedoucí podél pole jižně od potoka. Zde jsou odkryty tmavě šedé, tence vrstevnaté křemence, vzhledem podobné sedimentům z úpatí svahu Dědu. Fauna není příliš hojná, trilobit Prionocheilus a zbytky ramenonožců. 
 

Trubská

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
Pahorek jižně od Trubské (mezi Trubskou roklí a Trubskou) je tvořen křemenci letenského souvrství. V polích na vrcholu pahorku se běžně nacházejí kusy křemenců obsahující hojné úlomky trilobita Dalmanitina socialis. 
 

Počapelský profil

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)

Tato lokalita se nachází v nejvyšší části svahu nad silnicí z Počapel do Trubína, kde je jeden větší odkryv a menší odkryvy jsou rozesety ve svahu v okolí. Odkrývá zahořanské souvrství tvořené obdobnými horninami jako na lokalitě Zahořanský stratotyp. Fosilie jsou hojné, snadno se dají nalézt trilobiti Dalmanitina proeva, Marrholithus ornatus jablovci (patří do kmene ostnokožců) Aristoscystites bohemicus, Codiacystis bohemica, ramenonožci, mlži, plži, konulárie atd.

Zahořanský stratotyp 

(Na lokalitě jsme provedli "hloubkový výzkum" v ohledávání povalujících se kamínků, podél fešně vyvedených chodníků, jež mají nejspíše představovat rekultivaci, místního pahorku. Kupodivu i při naší "hloubkové" sondě jsme našli mnoho pozůstatků po prvohorním životě, kromě mnoha prezervativů a jiného svinstva. V žádném případě tam však nekopejte, lokalita je na tolik chráněna, že to může pouze místní komunální úřad,  respektive úřad pro komunikace nebo soukromní vlastníci velmi blízce přilehlých pozemků)
LOKALITA JE PŘÍSNĚ CHRÁNĚNA!
- Topografická situace: Lokalita se nachází na zarostlém pahorku za školní budovou v obci Zahořany u Berouna. 
- Stratigrafická pozice: Zahořanské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Šedohnědé a zelenavé, jemně slídnaté prachovce, místy s čočkami žlutavě zvětrávajích karbonátů.  
- Typ odkrytosti: Zarostlé staré jámy na temeni pahorku a množství drobné sutě na jeho jižním úpatí.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Dalmanitina (Dalmanitina) proaeva, Selenopeltis inerme inerme, Marrolithus ornatus, Flexicalymene (Flexicalymene) incerta, Vysocania (?) panderi, Chlustinia keyserlingi, Actinopeltis globosa, Nobiliasaphus nobilis, Prionocheilus pulcher, Eccoptochile perlata, Eudolatites (Eudolatites) dubius, Kloucekia phillipsi, Calymenella media, Cekovia salteri, ostnokožci Arachnocystites infaustus, Aristocystites bohemicus, Codiacystis bohemica, Dendrocystites sendwicki, Mimocystites sp., brachiopodi  Aegiromena aquila, Rafinesquina pseudoloricata, Triplesia deformata, mlži Ctenodonta bohemica, Praeleda compar, konulárie Exoconularia exquisita aj.

Háj

(Osobně s danou lokalitou nemáme žádné zkušenosti)
LOKALITA JE PŘÍSNĚ CHRÁNĚNA!

Jedná se o příkrý vrch mezi Královým Dvorem a Zahořanami porostlý akáty a borovicemi. Je budován horninami letenského souvrství. Na vrchu je několik odkryvů a jeden malý asi 10 metrů hluboký lůmek na jihozápadním svahu. Co se týče hornin letenské souvrství je zde zastoupeno křemenci a prachovci. Zkameněliny se občas nějaké najít dají ale žádná sláva to není. Nejvíce se zde nalézají trilobiti Dalmanitina socialis. Tato lokalita je známá nálezy obřích trilobitů rodu Opsimasaphus a lilijic Caleidocrinus multiramus. I běžný návštěvník zde také může najít snadno různé ichnofosilie (stopy po činnosti živočichů). 

Děd u Berouna 

(Osobně s danou lokalitou máme letité zkušenosti. Občas zde přibyde miniaturní výkop. Ve výsledku lze ale nalézt poze fragmenty trilobitů Dalmanitina socialis)

Lokalita leží asi 20 - 30 metrů vlevo za rozcestím lesních cest "Na čihadlech" (rozcestí po vystoupání na hřeben Dědu (nikoliv vrchol s rozhlednou) při cestě po zelené turistické značce od Zahořan), kde je řada dlouhých jam sledujících paleontologicky bohaté křemencové lavice letenského souvrství. Letenské souvrství je zde tvořeno žlutavými, bílými až červenavými, špatně štípatelnými, tvrdými křemenci a pískovci jemnozrnného charakteru. Zkameněliny jsou zde celkem hojné (v převážné míře zde nalezneme trilobity Dalmanitina socialis), avšak celé zkameněliny jsou velmi vzácné. Jejich těla byla po uhynutí rozdělena (např. díky vodním proudům).

Svahy Dědu

Touto lokalitou jsou myšleny zejména svahy na úpatí hřebene Dědu kolem Zahořan, kde se v nejvyšší části letenského souvrství vyskytuje zajímavé společenstvo zkamenělin. Zkameněliny jsou zde velmi hojné. Nejnápadnější zkamenělinou je karpoid Dendrocystites barrandei, dále se zde nachází velmi mnoho druhů ramenonožců, hlavonožci, lilijice, plži atd. Zkameněliny se přímo dají sbírat akátovém lese nad polem u letního tanečního parketu v Zahořanech, dále v Trubské rokli a v polích nad obcí Trubská.  

Na vinici

Tato lokalita se nachází v Berouně poblíž zahrádkářské kolonie. V několika jamách jsou zde odkryty černé jílovce vinického souvrství. Tyto horniny obsahují celkem hojnou faunu, a častěji než na jiných lokalitách v okolí se podaří najít celé trilobity Deanaspis senftenbergi. Také se zde celkem hojně vyskytuje trilobit Dalmanitina elfrida, vzácněji Eccoptochiloides scuticauda, Cyclopyge rediviva, Selenopeltis beyrichi, Dionide formosa, Zeliszkella deshayesi. Lokalita již neexistuje.

Praha - Velká Chuchle 

- Topografická situace: Lokalita se nachází  na jižním svahu ulice Na hvězdárně ve Velké Chuchli.
 
Nejlépe odkryté ordovické sedimenty a zároveň nejstarší zkameněliny u Velké Chuchle se nacházejí v zářezech sil- nice Na Hvězdárně. V četných odkryvech je zde zastiženo souvrství bohdalecké, kosovské, ale také liteňské ná -ležící již spodnímu siluru.Lokalitu nejlépe navštívíme, vystoupíme-li na zastávce autobusů ve Velké Chuchli. Vydáme se směrem do centra, přejdeme železniční trať a půjdeme po silnici vedoucí vlevo do kopce.
 
Bohdalecké souvrství vystupuje v dolní části silnice, jež se stáčí za kolejemi vlevo, v podobě šedohnědých, lupenitě odlučných, jílovitých břidlic s příměsí slídy. Na břidlicích lze pozorovat drobné limonitové shluky a břid- lice obsahují četné drobné karbonátové konkrece. Tyto horniny se ukládaly v poměrně hlubokovodním prostředí s malým přístupem kyslíku. Přesto jsou fosiliferní a díky sběratelské činnosti lze zkameněliny dnes lehce získávat v sutích na levé straně zalesněného svahu. Vyskytují se zde především hojní trilobiti: zdejší vůdčí druh Onnia abducta, kterého poznáme podle perforovaného lemu kolem cephalonu, dále Sokhretia solitaria, Eudolatites angelini, trnitý Selenopeltis vultuosa tenyl, ramenonožci Aegiromena descendens, Drabovia postrema, Paterula bohemica, plže Lophospira viator, mlže Ctenodonta bohemica, Synek antiquus, Dceruska primula curtior, poškozené schránky rovných hlavonožců, drobné kuželovité hyolity Joachimites havliceky, zvláštní živočichy Plumulites fraternus, dvojřadé graptolity, rourky červů Conchicolites provrtávajících dno a jiné. Lokalita však proslula především nálezy vzácných hadic a hvězdic Taeniaster micus. Vydáme-li se po silnici směrem nahoru, naši pozornost jistě upoutají nápadné, žlutavě zbarvené skalky křemenců kosovského souvrství nejvyššího ordoviku. Při bližší prohlídce zjistíme, že jsou tvořeny zcela odlišným materiálem než předchozí bohdalecké břidlice. Přínos písčitého materiálu a úbytek fauny (zde bez fosilií) souvisí se změnami podnebí na konci ordoviku, které si více přiblížíme při návštěvě další lokality. U ostrohu v záhybu silnice nad schody vystupují také silurské, černé graptolitové břidlice liteňského souvrství. Břidlice mají žlutavou barvu. Díky zvrásnění a zvětralosti, v nich lze jen stěží nalézt charakteristické silurské graptolity.
 
Dočasná lokalita v bohdaleckých vrstvách

 Lokalita leží v Radotíně při silnici přes Staňkovku směr křižovatka Kosoř x Třebotov. Nejsnáze se tam dostanete ze zastávky Zderazská pešky asi dvěstě metrů do kopce, kde po levé ruce uvidíte staveniště s vyvezenými haldami z terenních úprav silnice i cesty u rodinných domků pod haldou. Lokalita není tak bohatá jako ve Velké Chuchli, ale fosilie jsou zde lépe zachovány: velmi často se zde nacházejí kompletnější i kompletní jedinci Onnia a doprovodná fauna (ramenonožci, hlavonožci,..). Fosiliferní jsou především šedomodré, lupenovitě rozpadavé pevnější kusy břidlic.

- Stratigrafická pozice: Bohdalecké souvrství.
- Petrografická charakteristika:  Černošedé jílovité břidlice s rezavými limonitovými skvrnami a drobnými karbonátovými konkrecemi. 
- Typ odkrytosti: Přirozený skalní výchoz s množstvím sutě.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti Onnia abducta, Sokhretia solitaria, Eudolatites (Eudolatites) angelini, Selenopeltis tenyl, Phacopidina quadrata, Nobiliasaphus kumatox, Vysocania vaneki, Lonchodomas chuchlensis, Prionocheilus borni, Calymenella media, brachiopodi Drabovia postrema, Aegiromena descendens, Paterula bohemica, hlavonožci, mlži Ctenodonta bohemica, Synek antiquus, Dceruska sp., plži  Lophospira viator, Holopea vermiculosa dále hyoliti, červi, ostnokožci, graptoliti  aj. 

Výkop Radotínského tunelu - zdroj: https://ordovik.sweb.cz/

Lokalita již v dnešní době prakticky neexistuje
V průběhu několika posledních let došlo k poměrně rozsáhlým výkopům v okolí Radotína a Lochkova při stavbě tunelu. Při této stavbě byl zpřístupněn prakticky celý vrstevní sled od středních poloh bohdaleckého souvrství až po souvrství spodního siluru.
 
Bohdalecké souvrství bylo odkryto v okolí mostních pilířů u Radotína vedle malé budovy vodáren. Bylo zde bylo bohatě fosiliferní, druhová pestrost však byla nízká. Nejhojnějším druhem zde byla Onnia superba, nalézaná hojně jako kompletní krunýře, následoval Eudolatites angelini, z něhož byly nalézány prakticky výhradně izolovaná pygidia. Velmi vzácně se zde vyskytoval druh Dionide vokaci. Ostatní faunu tvořili plži Lophospira a Sinuitopsis, mlži rodu Ctenodonta a hojné misky articulátních brachiopodů.
Králodvorské souvrství bylo přístupné jen jako vytěžený materiál na haldách v okolí portálu tunelu. Proto nebylo možné určit přesoun stratigrafickou úroveň vrstev jinak než faunisticky. Všechny polohy byly tvořeny světle šedými břidlicemi s hojným pyritem, který v některých polohách tvořil výplň chondritových ichnofosílií, jader fosílií a místně i velmi hojné pyritové pecky velké jeden až pět milimetrů. Břidlice se lišily podle hloubky a stupně zvětrání, některé bloky byly na vrstevních plochách zabarveny do okrova až do oranžova. Větrání postupovalo velice rychle a břidlice se často už po týdnu rozpadaly na velmi jemné části. Následující polohy bylo možno odlišit.
Poloha šedých břidlic s chondrity, velkými karbonátovými konkrecemi a pyritovými peckami byla nejvíce fosiliferní. Polohou pravděpodobně odpovídala fosiliferní čočce těžené ve spodní jámě na kopci Levín. Fauna často tvořila typické akumulace, nejhojnější byli ramenonožci rodu Dedzetina a Rafanoglossa, trilobiti v této poloze byli nejvíce diverzifikováni a odpovídali typickému společenstvu zóny Tretaspis anderssoni. Krunýře trilobitů nebyly poškozeny tlakem a většinou byly zachovány jako mineralizované. Podle toušťky krunýře byly buď světle nebo tmavě šedé.
Poloha zelenošedých hrubších břidlic s tmavšími šmouhami a vzácnými ichnofosiliemi, patrně rodu Planolites byla faunisticky daleko chudší něž předchozí poloha, poskytla však také poměrně diverzifikované společenstvo brachiopodů a trilobitů. Podle vzácných izolovaných fragmentů lemu trilobita Tretaspis poloha pravděpodobně patřila do středních poloh.
Poloha šedých tence vrstevnatých břidlic s velmi hojnými ichnofosiliemi Zoophycos neobsahovala prakticky žádné fosílie.
Na vrchu haldy byly navezeny břidlice litologicky stejné jako vrstvy s konkrecemi, fauna se však skládala pouze z drobných mlžů, hyolitů a brachiopodů.
Poloha zelenošedých hrubších břidlic s tmavšími šmouhami a vzácnými ichnofosiliemi, patrně rodu Planolites byla faunisticky daleko chudší něž předchozí poloha, poskytla však také poměrně diverzifikované společenstvo brachiopodů a trilobitů. Podle vzácných izolovaných fragmentů lemu trilobita Tretaspis poloha pravděpodobně patřila do středních poloh.
Kloucekia ruderalis zde byla hojná, ale ne tak hojná jako na lokalitách Levín nebo Lejškov. Kompletních krunýřů se nám podařilo najít jen několik a jen jediný byl dobře zachovaný.
Z trilobitů byl nejhojnější Tretaspis anderssoni, který se vyskytoval velmi hojně jako izolované části lemu, ale i jako kompletní krunýře. Podařilo se nám najít jedince velikosti pět milimetrů a největší měl bez lícních trnů čtyři centimetry. Problémem tohoto druhu byla přilišná klenutost cephalonu, která komplikovala preparaci.
Microparia speciosa se zde nacházela velmi hojně jako kompletní krunýře. Mladší jedinci byli zachováni nestlačení, ostatní měli většinou promáčklý cephalon. Zachování tohoto druhu zde bylo mnohem lepší než na jiných lokalitách. Tento druh byl hojný ve všech polohách s faunou.
Zetillaenus wahlenbergianus se vyskytoval velmi hojně jako izolovaná pygidia a cephalony, ale i jako kompletní krunýře v různých stupních vývinu. Tento druh byl rovněž hojný prakticky ve všech polohách, nebyl však tak hojný jako na lokalitě Levín.
Dreyfussina simaki byl nejzajímavější druh této lokality. Vyskytoval se zde velmi hojně jako izolovaná pygidia a cephalony, ani kompletnější části nebyly vzácností. Podařilo se nám najít však jen jeden kompletní dobře zachovaný krunýř.
Amphitryon radians zde byl velmi hojný, kompletnější kusy však byly hojné jen v izolovaných čočkách. Na lokalitě Levín byly kompletnější kusy daleko hojnější. Zajimavostí je, že se nám nepodařilo nají ani jeden kompletní krunýř. Nejčastěji chybělo pygidium.
Lonchodomas portlocki byl velmi hojný, nejčastěji jako izolovaná pygidia a cephalony, ale podařilo se nám najít několik velmi dobře zachovaných kusů.
Raphiophorus tenellus byl vzácný, většinou přehlížený pro drobnou velikost, která komplikovala preparaci.
Dionide speciosa byl poměrně hojný druh, kompletní jedinci byli poměrně vzácní a většinou byli poškození při preparaci.
Cyclopyge marginata byl vzácnější druh, izolované cephalony byly v některých trilobitových čočkách hojné, podařilo se nám najít pouze jeden kompletní krunýř mladého jedince.
Birmanites kielanae byl velice vzácný, nalezli jsme jen jediné pygidium a několik izolovaných fragmentů trupových článků.
Degamella gigantea byla rovněž vzácná, našli jsme jediný cephalon.
Philipsinella parabola byla hojná, často však přehlížená pro malou velikost. Pygidia silně převládala nad cephalony, kompletní kus se nám nepodařilo najít.
Flexicalymene declinata zde byl na rozdíl od lokality Levín velmi vzácný, Nalezli jsme jednoho kompletního jedince, thoracopygon a několik izolovaných částí.
Rod Actinopeltis zde byl opět na rozdíl od Levína velmi vzácný. Vyskytovaly se zde prakticky stejně hojně druhy insocialis a carolialexandri, ale pouze jako izolované části.
Z plžů byla hojná Grandostoma, stlačené břidlice však neumožnovali preparaci a tak se většinou jednalo jen o spodní části ulit.
Z netrilobitové fauny byli velmi hojní inartikulátní ramenonožci rodu Rafanoglossa, nalézané jako izolované misky i jako dvoumisky, dosud neurčený druh s kruhovou miskou, artikulátní ramenonožec Dedzetina a další drobní ramenonožci.
Z ostnokožců jsme našli stonky lilijic a jediný exemplář karpoida Placocystites.
Nepodařilo se zjistit jiné než střední polohy. Druhy Onnia ani Nankinolithus se v místech, kde jsme hledali nevyskytovaly.
 

Radotín - Višňovka

K lokalitě se lze nejsnáze dostat podchodem železniční tratě Praha - Plzeň poblíž křižovatky ulic Vrážská a Přeštínská. V okolí vodojemu se nachází drobné odkryvy bohdaleckých břidlic. Bohdalecké břidlice jsou i hlavní složkou navážky v těsné blízkosti vodojemu. Fauna odpovídá stářím odkryvu ve Velké Chuchli. Mezi nejhojnější faunu zde patří trilobiti Onnia abducta a ramenonožec Aegiromena descendens. 
 

Levín

- Topografická situace: Lokalita se nachází v zářezu dálnice D5 na jihovýchodním svahu Lucperka u Levína nedaleko Berouna.  
 
Sled králodvorského souvrství je odkryt ve východní části zářezu (ta pozvolnější) a je tvořen zelenošedými jílovci a jílovitými břidlicemi. Na zkameněliny králodvorského souvrství je to jedna z nejlepších lokalit v naší oblasti. Činností sběratelů zde vzniklo několik velikých jam. Zkameněliny jsou zde velmi hojné (zvláště v některých vrstvách). Snadno lze najít trilobity Amphytrion radians, Zetillaneus (dříve Dysplanus) wahlenbergianus, Actinopeltis, Kloucekia, Flexicalymene a další. Hojně se zde vyskytují také ramenonožci rodů Chonetoidea a Dedzetina. Dále lze najít zástupce mlžů, plžů, hlavonožců, lilijic, graptolitů atd. Kosovské souvrství je možné sledovat mezi východní pozvolnější a západní strmější částí zářezu. Při patě zářezu je dokonce možné vidět hranici králodvorského a kosovského souvrství. Ta je tvořena polohou hnědočerveného pískovce takzvaného diamiktitu mocného jen několik centimetrů. ale 4 - 5 metrů nad ním je ve sledu břidlic druhý diamiktit, který je mnohem mocnější a lze v něm vidět valouny, které byly nad sedimentační prostor přineseny ledovcem, také lze u nich zpozorovat dopadové krátery. Nejstrmější část zářezu je tvořena silurskými horninami - zejména vulkanity. Fosilie zde lze hledat tedy jen ve východní části ve sledu králodvorského souvrství, kde je jich opravdu hodně.
 
Králodvorské souvrství je zde v některých polohách značně fosiliferní, na tyto polohy jsou vázány jámy sběratelů. Jámy jsou ve svahu celkem čtyři, Svah Lucperku s jamami v králodvorském souvrství. nejsvrchnější odkrývá vrstvu perníku, nižší pak tmavě šedé břidlice a nejspodnější dvě pak šedé břidlice s konkrecemi a pyritem (na obrázku je ve spodní části jen jedna jáma, druhá vznikla o něco později, jáma s odkryvem perníku se nachází mimo fotografii). V minulosti se zde nacházelo jam více, zejména v nejspodnější části souvrství, nyní jsou tyto jámy již zavaleny sutí.
Nejspodnější dvě jámy odkrývají spodní část králodvorského souvrství, které je vyvinuto jako masivní, tmavě šedé břidlice s karbonátovými konkrecemi. V břidlicích se hojně nachází drobné shluky pyritu, který v některých případech vyplňuje i fosilie. Fauna se nachází především v břidlicích, v konkrecích je méně hojná, ale velmi dobře zachovalá. Z trilobitů jsou nejhojnější Zetillaenus wahlenbergianus (vyskytují se poměrně často celé exempláře), Actinopeltis carolialexandri, Amphitryon radians, méně hojní až vzácní Birmanites kielanae, Bojokoralaspis (Primaspis) peregrina, Cyclopyge marginata, Dionide speciosa, Dreyfussina simaki, Flexicalymene declinata, Harpidella cf. kielanae, Kloucekia pachypa, Lichidarum inc.gen., Lonchodomas portlocki, Microparia speciosa, Mucronaspis grandis, Nankinolithus granulatus, Phillipsinella parabola parabola, Raphiophorus tenellus, Selenopeltis vultuosa. Z ramenonožců se zde nacházejí drobné schránky Chonetoidea radiatula a Cyclospira barrandei, Christiania nilsoni, Dedzetina sensu aj., často blíže neurčitelní.
 Z jiné fauny se nachází stlačené schránky nautiloidů, zvláště přímých schránek blíže neurčitelných orthocerů, stlačené schránky hyolitů, plžů, mlžů například rod Synek, graptoliti Normalograptus (Scalarigraptus) angustus atp.  V břidlicích se rovněž vyskytují ichnofosilie, zejména rodu Chondrites.
Ve střední jámě jsou odkryty tmavě šedé břidlice s černými šmouhami. V těchto břidlicích se mi dosud nepodařilo najít hojnější faunu. Ojedinělým nálezem byla pouze schránka ramenonožce.
Nejsvrchnější jáma odkrývá horizont s Marekolithus kosoviensis, který tvoří vrstva jílovitého karbonátu tzv. "perník bed" dosahující mosnosti cca 0,2 m. Jílovitý karbonát má ve středu hnědou barvu, na okrajích okrovou. Fauna je velmi hojná, ale vyskytuje se především ve formě fragmentů. Z trilobitů je nejhojnější Duftonia morrisiana, Octillaenus hisingeri, méně hojní pak Actinopeltis insocialis, Alceste latissima, Degamella gigantea, Dindymene fridericiaugusti, Dionide speciosa, Eoleonaspis olini, Gravicalymene asperula,, Marekolithus kosoviensis, Mucronaspis grandis, Microparia speciosa, Raphiophorus tenellus, Symphysops armatus. Velmi hojný je výskyt brachiopodů rodů Ravozetina, Salopina, Boticium, Jezercia, Leptaena, Proboscisambon, Aegironetes, Kozlowskites dále cystoidi, eocrinoidi patrně rodu Mespilocystites, zbytky mechovců, mlžů, plžů, konulárií a ostrakodů.

   Sběratelské jámy na Levínu.

 

- Stratigrafická pozice: Králodvorské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Šedé jílovité břidlice ve spodní části a vrstva jílovitého karbonátu (perníku) ve svrchní části  souvrství.  
- Typ odkrytosti: Několik uměle vytvořených jam.
- Faunistické společenstvo: 
trilobiti  Birmanites kielanae, Harpidella (Harpidella) cf. kielanae, Flexicalymene (Flexicalymene) declinata, Actinopeltis carolialexandri, Actinopeltis insocialis, Cyclopyge marginata, Degamella gigantea, Duftonia morrisiana, Microparia speciosa, Symphysops armatus, Dreyfussina (?) simaki, Kloucekia pachypa, Mucronaspis grandis, Dindymene fridericiaugusti, Dionide speciosa, Alceste latissima, Octillaenus hisingeri, Zetillaenus wahlenbergianus, Eoleonaspis olini, Selenopeltis vultuosa, Phillipsinella parabola parabola, Lonchodomas portlocki, Raphiophorus tenellus, Amphytrion radians, Delgadoa zeidleri, Marekolithus kosoviensis, Nankinolithus granulatus a dále brachiopodi rodů Chonetoidea, Cyclospira, Rafagnostella, Ravozetina, Jezercia, Botidium, Leptaena, Proboscisambom, gastropodi, ostnokožci aj.
 

Praha - Nová Ves

- Topografická situace: Lokalita se nachází  v dolní polovině rokle, táhnoucí se západovýchodním směrem na jih od Nové Vsi    jihozápadně od      Butovic.  
- Stratigrafická pozice: Kosovské souvrství.
- Petrografická charakteristika: Slídnaté šedozelené břidlice s tenkými vložkami a čočkami šedých křemitých pískovců.  
- Typ odkrytosti: Skalní výchozy na severním svahu rokle.
- Faunistické společenstvo: 

trilobiti  Mucronaspis mucronata, Brongniartella platynota, graptoliti Glyptograptus, Climacograptus, brachiopodi Dedzetina sp., Lingula sp., ichnofosilie  aj. 

Úvaly-Vinice

Lokalita se nachází na skalnatém svahu Vinice na východním okraji Úval. K lokalitě se lze nejlépe dostat od nádraží, odkud půjdeme k bývalému Prokůpkovu mlýnu, lokalita se nachází hned za ním. V profilu je odkryt sled mílinského, klabavského a spodní části šáreckého souvrství. Fosilie se zde vyskytují pouze v mílinském a klabavském souvrství. Odkrytý profil je ve své levé části přerušen zlomem, který je ve svahu vyznačen mělkou strží. Díky tomuto zlomu se částečně opakuje sled hornin mílinského souvrství (podrobnosti viz schéma profilu). Původní lokalita se nacházela ve svrchní části svahu a v místech na pravo od zlomu. Tyto polohy jsou v dnešní době však zakryty sutí a tudíž zbývá pouze odkryv na levé straně profilu.
Mílinské souvrství
Mílinské souvrství je zde tvořeno vrstvami rohovců zpravidla šedé až narůžovělé barvy, jenž je místy prostřídáno polohami břidlic a tufitických drob. Rohovce se vyskytují zpravidla ve formě až 1 m mocných lavic, jenž jsou místy prostřídány lavicemi tenčími v řádu nekolika cm. Fauna se nachází v asi 10 cm mocné lavici tufitické droby cca 0.5 m pod bazí poslední rohovcové lavice. Fauna je zde poměně hojná, je však značně úlomkovitá a silně deformovaná podélným tlakem. Fosilie jsou tak různě protažené. Z ramenonožců se vyskytuje Jivinella incola, Leptembolon insons insons, Orbithele maior. Velmi hojní jsou zde trilobiti, jenž jsou zastoupeny zejména druhy Proteuloma kettneri, Ceratopyge mareki a Parapilekia olesnaensis.
Klabavské souvrství
Mezi typické sedimenty klabavského souvrství patří červené břidlice v nadloží poslední rohovcové lavice. Fauna je v klabavském souvrství velmi chudá. Podařilo se mi najít pouze skořápky ramenonožců (pravděpodobně Leptelombon insons testis) ve spodní části vrstev.
 

Popovice u Brandýsa nad Labem

V severní části Popovic se v okolních polích nacházejí křemité konkrece šáreckého souvrství s hojnou faunou. Konkrece jsou zde poměrně hojné, jsou však spíše úlomkovité. Z fosilií se velmi hojně vyskytují trilobiti zastoupení především druhy Colpocoryphe bohemica, Ormathops atavus a Placoparia (Pl.) cambriensis a méně hojnými rody Nerudaspis, Pricyclopyge aj. Z mlžů jsou velmi hojné misky druhu Redonia bohemica.
 

Brandýs nad Labem - Hrušov

Drobné pole s konkrecemi se nachází na jižní straně železniční tratě mezi městskou zástavbou a Vinořským potokem. Lokalita je v současné době již poměrně vysbírána, konkrece se nenacházejí příliš hojně. Fauna je zastoupena předeším typickými zástupci plžů Tropidodiscus pussillus a Sinuites sowerbyi, fragmenty trilobitů Otmathops atava, Placoparia cambriensis, ramenonožci a hlavonožci.
 

Tlustovousy - Na babách

Na západním svahu vrchu Na Babách mezi Tlustovousy a Břežany (Úvalsko) se v polích místy nacházejí křemité pecky šáreckého souvrství. Na rozdíl od jiných lokalit jsou mnohem méně hojné a jsou poměrně hrubozrnné. Velmi často se zde nacházejí i větší pecky, které jsou uvnitř rozpukané. Fauna není na této lokalitě příliš hojná, nalézají se zde části trilobitů Prionocheilus vokovicensis, Pricyclopyge, Ectillaenus a Colpocoryphe. 

 

Motolský ordovik

LOKALITA JE PŘÍSNĚ CHRÁNĚNA!
Lokalita se nachází v Praze - Motole v zářezu dráhy na 12,8 km . V profilu je odkryta svrchní část dobrotivského souvrství a spodní část souvrství libeňského - řevnické křemence a libeňské břidlice.
Dobrotivské vrstvy jsou tvořeny jílovitými, střípkovitě rozpadavými břidlicemi s příměsí slídy. Obsahují hojně konkrece. Fauna se nachází jak v břidlicích tak i konkrecích, v konkrecích je však mnohem hojnější a především lépe zachovalá. Typickým trilobitovým druhem pro tuto lokalitu je především Placoparia (Coplacoparia) borni, která se zde nachází vzácně ii v téměř kompletních exemplářích. Dalším typickým druhem pro svrchní polohy dobrotivských břidlic je Pragolithus praecedens, z nehož je možné najít zejména fragmenty lemů, vzádněji i pygidia či celé cephalony. Méně hojně se zde vyskytuje Mytocephala mytoensis a Cyclopyge bohemica. Mezi vzácnější trilobity patří Selenopeltis kamila, Nobiliasaphus repulsus a Dindimene plasi. Trilobitová fauna je doplněna ne příliš hojnými ramenonožci Rafanoglossa impar, Paterula circina, plži Sinuites sowerbyi, konularie a hyoliti.
Řevnické křemence se zde vyskytují jako silně zvětralé sedimenty takže velmi připomínají pískovec. Ve vrstvách jsou dobře znatelné drobné podmořské skluzy. Fauna se v těchto vrstvách téměř nevyskytuje, pouze ve spodních polohách byly nalezeny fragmenty trilobita Dalmanitina cilinensis, Placoparia sp., Eoharpes sp. Na vrstevních plochách výše uložených lavic se nacházejí ichnofosilie - skoliti.
Libeňské břidlice jsou velmi podobné břidlicím dobrotivským, neobsahují však žádné konkrece. Fauna je v těchto vrstvách poměrně vzácná, Ojediněle zde byli nalezeni ve spodní části břidlic trilobiti Heterocyclopyge pachycephala, Dionide formosa, Stenopareia panderi, Selenopeltis buchi haglasta, hyoliti Carinolithes a Elegantites a ramenonožec Urbimena mareki.