Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Cheirurina Harrington et Leanza, 1957 †, nadčeleď: Cheiruroidea Hawle & Corda, 1847 †, čeleď: Cheiruridae Salter, 1864 †, rod: Actinopeltis Hawle & Corda, 1847 †, druh: Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) †.
Průměrná délka tohoto ordovického předchůdce cheiruridů je 35 - 50 mm. Cephalon je opatřen baňatou, cibulovitou glabelou, výrazně přečnívající přes přední lem. Glabelární rýhy jsou hluboké a u týlního prstence vytvářejí dva laloky. Líca jsou opatřena výrazným lemem a jsou zakončena lícními trny. Jsou pokryta granulací. Oči jsou malé, umístěné v přední části hlavy. Trup je složen z 11 žeber, která jsou ukončena ostny. Pygidium je půlkruhové, s osmi ostře řezanými vyčnívajícími žebry. Je výrazně skulpturované. Osa pygidia je krátká s třemi segmenty.
Zásadní rozdíl mezi trilobity Actinopeltis carolialexandri Hawle & Corda, 1847 † a Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) † jsou vlastně pouze v rozdílně utvářeném pygidiu. Jiné odchylky jsou méně až téměř vůbec nápadné. Oba druhy se také vyskytují v mírně odlišném společenství fauny. U trilobita Actinopeltis carolialexandri to jsou např. Amphitrion radians, ?Actinopeltis barrandei, méně hojní jsou Cyclopyge marginata, Microparia speciosa, Dionide formosa, Kloucekia pachypa, Raphiophorus tenellus. Z ramenonožců se zde nacházejí drobné schránky Chonetoidea radiatula a Cyclospira barrandei. Z jiné fauny se nachází stlačené schránky hyolitů, hlavonožců a graptolitů. V břidlicích se rovněž vyskytují ichnofosilie, zejména rod Chondrites.
U trilobita Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) † to pro změnu jsou Duftonia morrisiana, Stenopareia oblita, Octillaenus hisingeri, méně hojní pak Mucronaspis grandis, zde publikovaný Actinopeltis insocialis, Marekolithus kosoviensis aj. Velmi hojní jsou rovněž ramenonožci, cystoidi. Dále se vyskytují schránky plžů a mlžů. Jedná se o tzv. "perník bed", což je vrstva jílovitého karbonátu, dosahující mosnosti cca 0,2 m. Jílovitý karbonát má často ve středu hnědou barvu, na okrajích okrovou, není to však ten jediný zásadní rozdíl. Ten tkví ve štěpnosti materiálu. Z tzv. perníku lze fosílie vypreparovat velmi těžko, zda li vůbec, zatím co v klasických břidlicích se fosílie často vyloupnou tak, že je již není nutné z kamene osvobozovat.
Zásadní rozdíl mezi trilobity Actinopeltis carolialexandri Hawle & Corda, 1847 † a Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) † jsou vlastně pouze v rozdílně utvářeném pygidiu. Jiné odchylky jsou méně až téměř vůbec nápadné. Oba druhy se také vyskytují v mírně odlišném společenství fauny. U trilobita Actinopeltis carolialexandri to jsou např. Amphitrion radians, ?Actinopeltis barrandei, méně hojní jsou Cyclopyge marginata, Microparia speciosa, Dionide formosa, Kloucekia pachypa, Raphiophorus tenellus. Z ramenonožců se zde nacházejí drobné schránky Chonetoidea radiatula a Cyclospira barrandei. Z jiné fauny se nachází stlačené schránky hyolitů, hlavonožců a graptolitů. V břidlicích se rovněž vyskytují ichnofosilie, zejména rod Chondrites.
U trilobita Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) † to pro změnu jsou Duftonia morrisiana, Stenopareia oblita, Octillaenus hisingeri, méně hojní pak Mucronaspis grandis, zde publikovaný Actinopeltis insocialis, Marekolithus kosoviensis aj. Velmi hojní jsou rovněž ramenonožci, cystoidi. Dále se vyskytují schránky plžů a mlžů. Jedná se o tzv. "perník bed", což je vrstva jílovitého karbonátu, dosahující mosnosti cca 0,2 m. Jílovitý karbonát má často ve středu hnědou barvu, na okrajích okrovou, není to však ten jediný zásadní rozdíl. Ten tkví ve štěpnosti materiálu. Z tzv. perníku lze fosílie vypreparovat velmi těžko, zda li vůbec, zatím co v klasických břidlicích se fosílie často vyloupnou tak, že je již není nutné z kamene osvobozovat.
Vlevo pygidium druhu Actinopeltis carolialexandri Hawle & Corda, 1847 †, vpravo Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) †.
Podřízené taxony rodu Actinopeltis:
Actinopeltis carolialexandri Hawle & Corda, 1847 † - u nás se nachází v králodvorském souv., např. - Levín
Actinopeltis completa (Barrande, 1872) † - u nás se nachází v letenském nebo libeňském souvrství, např. - Beroun, Děd
Actinopeltis globosa (Barrande, 1846) † - u nás se nachází v zahořanském souvrství, např. - Praha Vysočany, Beroun, Zahořany
Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852) † - u nás se nachází v králodvorském souv., např. - Levín, lom Kosov
Actinopeltis vercingetorix Přibyl & Vaněk, 1969 † - u nás se nachází ve vinickém souv., např. - Beroun
Vědecká synonyma:
Cheirurus insocialis Barrande, 1852
