Cyclopyge umbonata bohemica Marek, 1961 - velikost 7 mm (sag), Rokycany (stavba dálnice D5), dobrotivské souvrství (st. dobrotiv)

Cyclopyge umbonata bohemica Marek, 1961 - velikost 7 mm (sag), Rokycany (stavba dálnice D5), dobrotivské souvrství (st. dobrotiv)
Řád: Asaphida Fortey & Chatterton, 1988 †, podřád: Asaphina Fortey & Chatterton, 1988 †, nadčeleď: Cyclopygoidea Raymond, 1925 †, čeleď: Cyclopygidae Raymond, 1925 †, rod: Cyclopyge Hawle & Corda, 1847 †, druh: Cyclopyge bohemica Marek, 1961 †, poddruh: Cyclopyge umbonata bohemica Marek, 1961 †.
 
    Jméno Cyclopyge se skládá ze starověkých řeckých slov κύκλος (Kyklos) "kruh nebo cyklus", což odkazuje ke starořeckým bájným Kyklopům a πυγή (pygo) "ocas, kýta".  Cyclopyge je rod poměrně malých trilobitů  (kolem 2 cm), kteří obývali moře období ordoviku . Jako všichni členové čeledi Cyclopigidae má velmi velké konvexní oči, které pokrývají většinu hlavy (u tohoto nálezu se bohužel oči nedochovaly). U některých druhů se oči vzájemně dotýkají. Pygidium je v poměru k tělu velké. Žili v hlubokých chladných vodách Evropy a Severní Ameriky. Podle jiné teorie tito menší pelagičtí trilobiti, mezi něž patřil i rod Cyclopyge Hawle & Corda, 1847 †, sice chladné vody obývali, ovšem ne až takové hloubky, jak se původně myslelo (100 - 200 m). Tato teorie částečně vychází i z pozorování recentních korýšů, žijících v hloubce 100 a více metrů, kteří mají podobně utvářené oči, jako kyklopidní trilobiti. Ti korýši, žijící ve větších hloubkách mají oči více redukované, případně jsou slepí úplně. Cyklopygidní trilobity nacházíme zvláště podél chladných břehů Gondwany a paleokontinentu Baltiky. S velkou pravděpodobností plavali vzhůru nohama, podobně jako soudobý ostrorep Limilus. Existují ovšem teorie, které jsou k tomuto názoru v opozici. Vycházejí především ze stavby krunýře, který tito nektonní trilobiti mají. Jde především o ideální hydrodynamický, vřetenovitý až protaženě kapkovitý tvar, s dynamicky zaobleným hlavovým štítem. Povrch krunýře je hladký, bez výčnělků či granulace.
    Barrandovi skalníci tyto trilobity nazývali Eglinka. Název vznikl počeštěním původního latinského názvu Aeglina.
 
 
    Na rozdíl od jiného kyklopygního trilobita Cyclopyge rediviva (Barrande, 1846) †, kterého známe z vinického a bohdaleckého souvrství má druh Cyclopyge umbonata bohemica Marek, 1961 † výraznější glabelární laloky, jeho pygidium je také výrazněji členěné a má zřetelnější pygidiální lem.
 
Druhy:
Cyclopyge rediviva (Barrande, 1846) † - u nás se vyskytuje ve vinickém, loc. Beroun - Vinice, Hůrka u Plzence, Záluží nebo bohdaleckém                                                                                       souvrství, loc. Neumětely
                                                       vědecká synonyma:
                                                         Aeglina rediviva (Barrande, 1846)
                                                         Cyclopyge megacephala Hawle & Corda, 1847
                                                         Egle rediviva Barrande, 1846 
Cyclopyge marginata Hawle & Corda, 1847 †
- u nás se vyskytuje v králodvorském souvrství, loc. Levín, Zářez dálnice - kra králodvorského souvrství ve vých. části zářezu           
Cyclopyge kossleri (Klouček, 1916) † - u nás se vyskytuje v šáreckém souvrství, loc. Osek - Díly /Rokycany/
Cyclopyge bohemica Marek, 1961 † - u nás se vyskytuje v dobrotivském souvrství, loc. Rokycany, Ejpovice, Praha - Motol
Cyclopyge sibilla Šnajdr, 1982 † - u nás se vyskytuje v bohdaleckém souvrství, loc. okolí Zdic - Neumětely, Praha - okolí Radotína     
       
zdroj: https://www.biolib.cz/