Řád: Phacopida Salter, 1864 †, podřád: Phacopina Struve, 1959 †, nadčeleď: Dalmanitoidea Vogdes, 1890 †, čeleď: Dalmanitidae Vogdes, 1890 †, rod: Dalmanitina (Reed, 1905) †, druh: Dalmanitina socialis (Barrande, 1846) †.
Dalmanitina patří k nejčastěji nalézaným ordovickým trilobitům. V ordovických mořích totiž trilobiti dosáhli vrcholu svého rozvoje a byli vedle ramenonožců (brachiopodů) nejpočetněji zastoupenou skupinou.
Tento průměrně velký trilobit (délka těla 8-9 cm) s výrazně rozčleněným oválným tělem má hlavový štít půlkruhovitého až parabolického tvaru s krátkými lícními trny. Velká glabela přesahuje okraje hlavového štítu a je rozčleněna třemi páry hlubokých rýh. Výrazné na hlavovém štítu jsou i mozaikovitě složené oči ledvinovitého tvaru. Trup je tvořen 11 články s hluboce rýhovanými žebry. Ocasní štít je složen ze 6-8 článků a jeho osní část je protažena v osten. Krunýř tohoto trilobita je poměrně klenutý. Nejčastěji z něj nacházíme zkamenělé izolované hlavové nebo ocasní štíty. Celé jedince najdeme jen vzácně. Bohatá naleziště jsou zejména v břidlicích, křemičitých pískovcích a křemencích barrandienu v okolí Berouna, Králova Dvora nebo v Praze Letné. Rod trilobitů Dalmanitina je českými skalníky pojmenován jako Veselák, např. Veselák z vrstev Drabovských blíže dvora - bezpochyby míněn Králův Dvůr. Co se týče názvu veselák, tak jde dozajista o názvoslovnou odvozeninu od usedlosti Veselá u Berouna (kopec nad Berounkou), kde jsou jeho stará klasická naleziště.
velikost 50 mm, Praha Letná - letenské souvrství
Dalmanitina socialis - Drabov (Děd u Berouna)
Dalmanitina socialis - Drabov (Děd u Berouna)
Zajímavá asociace dvou cephalonů a jednoho pygidia se zachovalým pygidiálním trnem (foto nahoře). Takto zajímavá při nálezu však nebyla. Jednalo se o kámen, na kterém byl na povrchu poze jeden cephalon, ten zvětralejší vlevo nahoře. Tušení něčeho zajímavějšího bylo ale silnější a kámen jsme rozbili. Objevil se tam druhý cephalon a pygidium s trnem. Oba otisky pěkně zabarveny limonitem. Ta limonitová hlavička vpravo je však zpětně přilepena na původní kámen. Přesto je důležité materiál roztloukat. Máme pro to takové pěkné iniciační pojmenování - osvobozovat. Konec konců jde o jakési takové organické skulptury, které jsou uvězněny v kameni. Již geniální renesanční sochař, malíř, architekt a básník Michelangelo di Lodovico Buonarroti Simoni, obecně známý pod zkáceným jménem jako Michelangelo tvrdil, že sochy jsou pouze uvězněny v kamenech a je jen třeba je osvobodit. Drabov (Děd u Berouna), 2015.
Dalmanitina socialis - Drabov (Děd u Berouna), 2015.
27 mm, Beroun, 2018.
Vědecké názvy:
Dalmanitina (Reed, 1905)†
Dalmanitina asta (Šnajdr, 1982)† - u nás se vyskytuje v bohdaleckém souvrství, loc. Praha - Motol, Brumlovka
Dalmanitina cilinensis (Šnajdr, 1956)†
- u nás se vyskytuje v libeňském, loc. Těškov - Rumpál, Mýtský vrchu u Mýta nebo letenském souvrství, loc. Beroun
Dalmanitina elfrida (Šnajdr, 1982)† - u nás se vyskytuje ve vinickém souvrství, loc. Beroun - Vinice
Dalmanitina proaeva (Emmrich, 1839)†
- u nás se vyskytuje v zahořanském souvrství, loc. Králův Dvůr - Počaply, Zahořany, Praha - Vysočany
Dalmanitina socialis (Barrande, 1846)† - u nás se vyskytuje v letenském souvrství, loc. Beroun - Drabov, Praha - Letná
Dalmanitina proeva (Emmrich, 1839) – Dalmanitina proaeva (Emmrich, 1839)†
Dalmanitina socialis var. proeva (Emmrich, 1839) – Dalmanitina proaeva (Emmrich, 1839)†
Vědecká synonyma:
Calymene bifida Barrande, 1872
Colpocoryphe bifida (Barrande, 1872)
Dalmania socialis Barrande, 1846
Dalmanites socialis (Barrande, 1846)
zdroj: https://www.biolib.cz/
